Práce policie a soudu - Info

Přejít na obsah

Práce policie a soudu

Nejdříve o policii a na úvod musím říct, že si vážím práce klasických pochůzkářů a zásahových jednotek. Tím však můj dobrý názor o policii končí. Značnou část svého života jsem kvůli levnějším nájmům prožil v brněnské městské části Zábrdovice mezi ulicemi Francouzská a Bratislavská. Tato část je hustě obydlena tzv. "romskou" populací. V momentě, kdy jsem jako invalida začal chodit o holi a jen velmi pomalu, stal jsem se častým terčem jejich útoků. Byla doba, kdy mě přepadávali přibližně každé tři měsíce. Šlo převážně o gangy dětí ve věku cca 10-12 let. Párkrát jsem to nahlásil, ale policie sama mne od toho odradila. V prvním případě, kdy mne ta cigánská pakáž přepadla za bílého dne a ukradli mi peníze jsem na policii podal trestní oznámení. Toto jsem učinil telefonicky a bylo mi řečeno v kolik hodin se mám dostavit na obvodní oddělení PČR. Po příchodu na obvodní oddělení PČR mi bylo řečeno, že tam nikdo není a mám přijít jindy. Docela bordel pozvat si někoho na konkrétní hodinu a pak tam nebýt. Zvlášť u invalidy, který tam sám o sobě není schopen dojít a musí si zajišťovat odvoz. Nicméně nakonec došlo k sepsání trestního oznámení (možná se to jmenovalo jinak). Po měsíci mi přišel dopis, že PČR záležitost odkládá pro nedostatek důkazů. Zavolal jsem tedy na PČR a zeptal se, jak je možné, že nejsou důkazy, když na ulici, kde k přepadení došlo je kamerový systém. Dostal jsem odpověď, že kamery patří městské policii a ta PČR záznam neposkytla. Zavolal jsem tedy na městskou policii a chtěl vysvětlení, proč PČR neposkytli záznam. Bylo mi řečeno, že na té ulici sice kamery jsou, ale jsou umístěny za stromy, do ulice tak není vidět, a proto nemohli záznam poskytnout. Nejdříve jsem to považoval za další bordel, ale po dalších zkušenostech mi došlo, že je to nejspíše úmyslně. Jde o to, že poctiví lidé vědí, že jsou tam kamery a jsou v klidu, protože si myslí, že se případný pachatel dohledá. Cigánská zlodějská verbež je taky vklidu, protože ví, že kamery nic neprokážou a vesele přepadává dál. Obě policie jsou rovněž v klidu, protože nemají důkazy a nemusí nic řešit. Geniální řešení, všichni jsou v klidu a oběť ať si prostě třeba trhne nohou. Nyní k vyšetřovateli, který řešil podvod v jazzovém klubu. Tento vyšetřovatel mne nikdy nevyslechl a já jej nikdy ani neviděl, přitom pachatele vyslýchal mnohokrát. Když jsem mu volal abych zjistil, jak se situace vyvíjí sdělil mi mimo jiné, že ten podvodník dal trestní oznámení i na mne. Požádal jsem vyšetřovatele, aby mne s ním seznámil a tento mi to odmítl s tím, že to není potřeba. Poněkud prapodivný způsob jednání vyšetřovatele a já vlastně dodnes nevím, zda to trestní oznámení na mou osobu bylo doopravdy podáno nebo šlo jen o výmysl. Nicméně mne v tom telefonickém hovoru vyšetřovatel ujistil, že zahájí proti tomu podvodníkovi trestní řízení. Asi o měsíc později mi přišel dopis, že vyšetřovatel celou věc odkládá, protože nenašel známky přečinu. Já osobně jsem vzhledem k uvedeným skutečnostem jednoznačně přesvědčen, že šlo o zkorumpovaného vyšetřovatele. Protikorupční složka policie však rovněž nic neprokázala z důvodu, že nebyly důkazy. Nebo se jen vzájemně kryjí? Na těchto příkladech je jasně vidět, že dostanete-li se do problémů, tak u policie zastání ani spravedlnost nenajdete.

Nyní krátce k soudu. Asi po pěti letech konečně proběhl soud s podvodníkem v jazzovém klubu, v němž bylo jednoznačně prokázáno svědectvím několika osob, včetně majitele, že ten podvodník mimo to, že klub vyraboval prodával z větší části věci, které mu vůbec nepatřili. Vyvrátili jsme jednoznačně i všechna tvrzení toho podvodníka. Mgr. Judita Fadrusová (předsedkyně senátu) však rozhodla tak, že se žaloba proti podvodníkovi zamítá s odůvodněním, že poškozený s podvodníkem připravovali svou smlouvu dost dlouhou dobu, a proto je smlouva platná. Mimo to nařídila podvedenému člověku zaplatit podvodníkovi soudní výdaje. V celém rozsudku není ani zmínka o tom, že podvodník prodával věci, které mu nepatřily. Vzhledem k tomu, že obě strany od smlouvy odstoupily (což je v rozsudku uvedeno), je rozsudek naprosto nelogický. Jak může být smlouva platná, když od ní obě strany odstoupily? Nevím, co k tomuto cíleně zaměřenému nesmyslnému rozsudku soudkyni vedlo. Mohu se jen domnívat, že šlo opět o korupci, nebo se prostě jen někde na kafi domluvili. Jsem totiž názoru, že pokud nebyl podvodník cíleně osvobozen i za cenu naprosto nesmyslného rozsudku, tak to soudkyně nemá asi zcela v hlavě v pořádku. Osobně se domnívám, že je to krásný příklad toho, že u soudu vyhrávají konexe, peníze, známosti a cokoliv jiného, jen ne spravedlnost.
Po odvolání řešil kauzu krajský soud, který potvrdil rozhodnutí Mgr. Judity Fadrusové. Soud to odůvodnil tak, že podvedený dával trestní oznámení na toho podvodníka proto, že byl se vzniklou situací spokojen a protože byl údajně spokojen, nemá nárok na vrácení peněz. Jak si jistě každý všimne je toto odůvodnění naprostá hovadina odporující zdravému rozumu a je opravdu s podivem jaké kraviny je soud schopen vypotit, když nemá logické argumenty a chce za každou cenu osvobodit podvodníka.
Podali jsme tedy dovolání k nejvyššímu soudu, který se na to úplně vykašlal, dovolání pouze zamítl a opět nařídil podvedenému člověku zaplatit podvodníkovi soudní výdaje.
V právní zemi má kupující právo održet za své peníze kupované zboží a pokud se tak nestane, má právo na vrácení peněz. Protože mi všechny soudní instance toto právo upřely je zcela evidentní, že nežijeme v právním státě, ale v bezprávní šaškárně. Osm let trvalo soudům vypotit těch pár nehorázných hovadin a mě nezbývá než se obrátit ještě na ústavní soud.
Návrat na obsah